Jde na autobusovou zastávku. Včera odpoledne tu seděla a pozorovala turistické skupiny přijíždějící autobusem. Možná jí z kapsy vyklouzla lupa?

Bohužel není nikde k nalezení a cyklista jedoucí proti ní také nic neví. Franzi se před kuřárnou setkává s kuřákem Rudim. Ten jí jako vždy poradí, jak nejlépe vyudit rybu. Franzi už to zná nazpaměť, ale poslušně poslouchá, protože má Rudiho ráda. Zajímalo by mě, jestli viděl lupu. Kuřák Rudi si dělá starosti: "Hlavně si nenechávej lupu u vody," říká, "jinak se ...". Víc už neřekne a Franzi je teď úplně bez sebe. Musí tu záhadnou lupu znovu najít a odhalit její tajemství!

Rychle běží na k akváriu. Nevidí ve vodě něco podezřele se třpytícího? Ale ne, když se přiblíží, poznává to: velmi blízko hladiny plave mladý kapr.

Franzi jde dál. Na břehu jezera potkává skupinu amatérských ornitologů. Povídají si o vodních ptácích a rybích dravcích. Ani oni však neviděli lupu. Přesto - jí dají tip: někdy je vidět, že lupa bliká už z dálky, když na sklo dopadá slunce. Aha, co to bylo? Jistě, na druhé straně jezera se něco mihne. Franziho lupa? Ornitolog půjčí Franzi svůj dalekohled a co vidí? Přímo na protější vyhlídkové věži stojí další ornitolog s dalším dalekohledem, který se ve slunečním světle jasně blýská.

Zklamaná Franzi pokračuje přes louku, kde na okraji lesa zahlédne jelena. Ale po lupě ani stopy! V lese potkává lesníka Friedricha. Ani on starou lupu neviděl. Varuje ji však, aby byla opatrná: zapomenutá lupa může napáchat spoustu škody, obzvlášť v lese! Pokud na ni dopadne slunce pod určitým úhlem, stane se z lupy hořící sklo. Pak se ve svém okolí rozžhaví natolik, že může vzniknout požár a každý lesní požár by znamenal obrovskou ztrátu pro rostliny a zvířata! V krajině vřesovišť a rybníků se vyskytuje velká rozmanitost druhů, a proto byla dokonce vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO. Všichni lidé se proto musí k této krajině chovat šetrně, aby ji zachovali. Franzi se lekne: copak nevidí, jak za ní k nebi stoupají velká oblaka kouře? Ach bože! A je to její vina! Ale lesník se směje: "Ne, ne, Franzi! To je elektrárna Boxberg vzdálená asi 50 kilometrů. Tam se spaluje hnědé uhlí na výrobu elektřiny. Ten kouř je z chladicích věží." Uff, Franzi si oddechne.

Teď se ale musí přesunout do rybí restaurace. Tady její oblíbený šéfkuchař Ferdinand Forell vaří ty nejlepší rybí pokrmy a Franzi si občas smí vybrat něco právě takového. Šéfkuchař dnes nemá mnoho hostů, a tak si může udělat čas na povídání o tajemstvích rybí kuchyně a o svých mnoha milých spolupracovnících v regionu. Bohužel také neví, kde Franzi nechal lupu. V kuchyni určitě ne!

A tak jde dál a ptá se lidí, kteří si něco čtou na informační tabuli. Nikdo nic neví. Dokonce ani školní třída, která má dnes v rybářském středisku projektový den. Je tam i chlapec s lupou, ale vypadá úplně jinak než Franzi. Koutkem oka si Franzi všimne, že na dece, kde si rodina dělá piknik na slunci, něco bliká. Když se ale přiblíží, uvědomí si, že to jen zářil stříbrný papír od čokolády.

Pak Franzi zahlédne dva rybáře v loďce. Ani oni si lupy nevšimli a Franzi by je nejraději nechala na pokoji. Rybaření je věda sama o sobě ...

Nakonec stojí před molem, kde lesník Richy vítá rodinu v pestrém oblečení, která jde prozkoumat rybník: "Dobry dźeń!", říká a Franzi ví: to je lužickosrbsky a znamená to: "Dobrý den!" Tady v Horní Lužici žije mnoho Lužických Srbů , kteří mají německé občanství, ale mluví svým vlastním jazykem. Děti se učí ve školách a školkách v lužické srbštině, jsou tu lužickosrbská divadla a názvy ulic a míst jsou tu na cedulích napsány německy a lužickosrbsky. Vzrušující! Franzi má obzvlášť ráda lužickosrbskou kulturu s jejími tanci, písněmi a pestrými tradičními kroji, jaké má na sobě i tato rodina. Nechce Richyho rušit, a tak chvíli poslouchá, jak vypráví o krajině rybníků a úkolech lesníka. Richy si však z Franziho tváře všimne, že něco není v pořádku, a hned uhodne důvod: "Asi zase hledáš lupu, Franzi, že? Víš co? Půjčím ti svůj dalekohled, protože na prohlídku rybníka ho nepotřebuju. Takhle můžeš s dalekohledem znovu prohledat celé okolí a podívat se, jestli se tvoje lupa někde na slunci netřpytí." "Aha," řekl jsem.

Když si Richy sundá batoh ze zad, Franzi se málem zatají dech: "To není možné... to je... Batoh číslo pět! Richy sáhne dovnitř a co vyndá? Ne dalekohled, ale dědečkovu starou lupu! Byla to jen šílená záměna! Franzi je tak šťastná, že se okamžitě vrhne Richymu kolem krku. "To je v pořádku, to je v pořádku!" říká Richy, protože se před všemi těmi lidmi stydí. Všechno se rychle vyjasní a Richy chce zase pokračovat. Přece nenecháš svou turistickou skupinu čekat! A Franzi musí taky pokračovat - k dědovi Frankovi!

Franzi je tak rozrušená a uleví se jí, že se rozhodne dědovi Frankovi celý příběh vyprávět. Je to pro ni všechno velmi nepříjemné a omlouvá se. Přesto je děda Frank zpočátku dost naštvaný, protože to, co Franzi udělala, prostě nebylo správné! Navíc ta lupa mohla opravdu zmizet! Starodávná památka! Ale protože má velké srdce, dokáže pochopit i Franziinu zvědavost. A tak jí nakonec odpustí a v klidu se rozhodne: Dnes večer vypráví své vnučce starý příběh a Franzi zasvětí do tajemství. Jistě pak konečně pochopí, jak vzácná je jeho lupa, a přestane ji brát k vodě.

Musí se usmát nad pěti stejnými batohy. Měl by to vědět, protože batohy koupil sám pro své zaměstnance - s logem rybářského střediska! Ale komu myslíte, že patří ty zbylé čtyři? Dokážete to uhodnout? Zatímco dědeček s Franzi sedí a povídají si, uslyší hlasitý pokřik z protějšího rybníka, kde skupina lidí pilně rybaří. Jako vždy je výlov během Lužických rybích týdnů opravdovým svátkem, a tak se děda Franta a Franzi opět ponoří do pestrého ruchu . Dědeček je překvapen, jak dobře dokáže Franzi hostům vysvětlit, o čem rybaření je. Večer, když Franzi leží v posteli, si k ní děda Frank přisedne a začne:

"Víš, Franzi, tenhle den mi ukázal, že už jsi velká holka a spoustě věcí rozumíš. Udělala jsi chybu, ale byla jsi dost upřímná na to, abys ji přiznala. Proto ti odpouštím a teď ti chci konečně vyprávět tu historku o staré lupě, o které ani nevím, jestli je pravdivá. Ale naučil jsem se ji od svého dědečka a ten zase od svého a ten od svého a tak dále. Jeden z těchto předků prý přišel k lupě následujícím způsobem ...